Místo, kde se potkává architektura, terén a krajina v harmonickém dialogu.
Jakmile nám dorazila tato poptávka na projekt zahrady a viděla jsem ten netradiční koncept domu, byla jsem nadšená. Navíc ihned první společný telefonát odhalil neskutečně milou povahu majitelky nemovitosti a bylo rozhodnuto – takováto spolupráce je sen každého projektanta!
Zahrada u Krtkodomu vyrůstá z krajiny přirozeně, téměř nenápadně – stejně jako samotný dům, který je zapuštěn do terénu a stává se jeho organickou součástí. Architektura zde nevládne, ale naslouchá. Dům se nechává obejmout svahem a zahrada na tato gesta navazuje plynulým modelováním terénu a jemným vrstvením jednotlivých funkčních zón.
Výškové rozdíly nejsou vnímány jako překážka, ale jako hlavní výrazový prostředek celé kompozice. Právě ony dodávají zahradě hloubku, rytmus a překvapení. Prostor se postupně odkrývá – některé části zůstávají skryté, jiné se otevírají v nečekaných průhledech. Pěstební zóna je záměrně situována tak, aby nebyla z hlavních pobytových míst viditelná; stává se klidným, intimním světem sama pro sebe, odděleným nejen funkčně, ale i vizuálně.
Zahrada je členěna do jasně čitelných, avšak přirozeně propojených zón – pobytových, klidových i užitkových. Každá má svůj charakter, vlastní atmosféru i tempo. Cílem bylo vytvořit společně fungující celek, který nepůsobí strojeně, ale živě a opravdově. A to i přesto, že na houpačce na střeše se člověk ocitá v Českém středohoří a na terase u bazénu skoro jako na dovolené ve Středomoří. Právě toto celkové pojetí dává zahradě duši – není pouhým souborem ploch a výsadeb, ale místem s příběhem lidí, kteří si plnými doušky užívají svůj domov zde, ale často v duši zabloudí do trochu exotické krajiny.
Výrazným prvkem návrhu je využití střechy domu. Ta naplňuje technické požadavky na umístění solárních panelů, zároveň se však stává plnohodnotným obytným prostorem. Střecha nabízí místo k posezení, zastavení a rozjímání – s jedinečným, dalekým výhledem do krajiny Českého středohoří. Tento moment propojuje zahradu s širším krajinářským kontextem a dává celému místu další rozměr.
Vegetace je navržena s důrazem na přirozenost, proměnlivost a vztah k okolní krajině. Stromy a keře vytvářejí měkké okraje, filtrují výhledy a poskytují stín i soukromí. Trvalkové záhony a luční plochy vnášejí do zahrady sezónní dynamiku, barvy a život. Cesty a pobytové plochy jsou vedeny tak, aby podporovaly plynulý pohyb zahradou a nabízely různé perspektivy na dům i okolní krajinu.
Věříme, že výsledkem je zahrada, která není jen doplňkem domu, ale jeho přirozeným pokračováním – místem, kde se potkává architektura, terén a krajina v harmonickém dialogu. Zahrada, která se nevnucuje, ale zve. Zahrada, která má svou hloubku, klid i duši.
Realizace této zahrady bude jistě i výzvou pro každou zahradní firmu.
